Mohlo by se zdát, že (širé, hluboké a nekonečné) moře a (soustředěná a vymezená) báseň, elementární proteovská síla a do jisté míry pevně daná forma, jsou navzájem v protikladu. Obě však charakterizuje horizontální i vertikální prostorová dimenze. Pohyb po moři je houpavý a pro báseň je charakteristický rytmus. Zaměříme se zvláště na autory, kteří moře zpracovali básnicky, esejisticky i prozaicky nebo v básni zachytili výtvarné zobrazení moře. Naším cílem bude zkoumat, jak se liší podání moře s ohledem na typ textu nebo média a na tomto základě se pokusíme odhalit specifičnost básní o moři.
