Sorley MacLean (Somhairle MacGill-Eain, 1911‒1996) je všeobecně považován za největšího z moderních gaelských básníků. Jeho nejslavnější dílo, báseň „Hallaig“, si získalo nesmírnou čtenářskou oblibu, je hojně citováno a jde pravděpodobně o nejčastěji antologizovanou moderní gaelskou báseň. Báseň nese název vysídlené vesnice na MacLeanově rodném ostrově Raasay a je pokusem uchovat při životě paměť místa, které v druhé polovině 19. století zničily historické události souhrnně nazývané „Highland Clearances“ (odsuny obyvatelstva na Skotské vysočině a ostrovech). Kromě svých nesporných literárních kvalit je báseň zajímavá i z toho důvodu, že zásadně proměnila vnímání místa, jímž je inspirována. Ve svém příspěvku bych se ráda zamyslela nad způsobem, jakým Hallaig a jeho historie figurují v MacLeanově básni, nad jedinečným postavením „Hallaig“ v kánonu moderní gaelské literatury, a rovněž nad vztahem mezi místem a básní, který je – a to i v kontextu nesmírně bohaté skotské gaelské tradice básní o místech – vskutku pozoruhodný.
